Víc radosti, méně tlaku. Jak si přestat sám sobě překážet
Stále čekáte na to, až se dostaví pocit naplnění, radosti a spokojenosti? Jste v bodě, kdy jste si říkali, že v tu dobu to určitě přijde, ale nepřišlo? Cítíte jen prázdno, smutek, nudu nebo dokonce depresi? Nebojte se, nejste v tom sami.
Možná jste jako já. Musela jsem mít všechno perfektní. Vysnila jsem si toho tolik, urputně se snažila, abych to měla. A teď, když to mám… tak nevím, co s tím. Takových nás je hodně. Jakoby cesta za úspěchem byla něčím naplněná. Tou vidinou perfektního spokojeného života. A ta nás celou dobu živila.
Ale co teď, když máme vše, po čem jsme kdy toužili, a najednou nemáme pro co dýchat, pro co žít?
Teda pokud nechceme žít v nekonečné smyčce: mám sen → ženu se za ním → dosáhnu ho → honím další sen.Nemyslím tím, že sny nejsou důležité. Jsou a velmi. Ale pokud žijeme jen touhou po dalším a dalším, uniká nám život teď a tady.
TO-DO listy jsou vražedný nástroj pro naši duši
Občas v těch našich TO-DO listech zapomínáme na to nejdůležitější – lásku, radost a nicnedělání. Sama jsem měla seznam plný úkolů "musím" nebo "měla bych", ale tahle slova jsou zrádná. Náš mozek je vnímá jako povinnost, kterou děláme z donucení. Chybí nám v tom ta jiskra nadšení, která je klíčová k tomu, abychom věci dělali s radostí.
Tímhle neustálým hnáním za úkoly vlastně ztrácíme radost ze života. Máme super práci, super kolegy, děláme super věci, ale místo štěstí se točíme v krysím kolečku. Začínáme se ztrácet, jsme unavení, často nemocní.
Zní vám to povědomě? Možná jste se stali vězni vlastního TO-DO listu.
Já sama jsem měla úžasnou práci, skvělé kolegy, ale i plný TO-DO list. Nestíhala jsem, nic jsem si neužívala.Nedokázala jsem se zastavit. Můj život byl jako běžící pás, který nejde vypnout.
A všechno, co bylo na seznamu, se mi zdálo důležitější než můj vlastní spokojený život.
Jak se naučit dlouhodobé spokojenosti?
Zdánlivě banální věci tvoří velký celek. Stačí si dovolit se zastavit. Odložit telefon, zavřít notebook, nechat být TO-DO list… a prostě být.
Jeden příklad:
Můj syn hraje hokej. Většinou s ním jezdí manžel. Já tahle ježdění na tréninky moc nemusím – tahání těžké tašky, oblékání do výstroje, do toho s sebou máme mladšího syna. Všechno zdržuje, všechno je chaos.
Jednou v pondělí jsem jela na trénink a už předem jsem si říkala, jak budu naprosto vyřízená. Mladší syn mi usnul v autě – a to znamenalo průšvih. Probudil se mrzutý, všechno byl problém.
Když jsem konečně dostala staršího na led, byla jsem úplně vyřízená. Vrazila jsem mladšímu synovi telefon a jen tam stála.
A pak se něco změnilo.
Poprvé za dlouhou dobu jsem OPRAVDU koukala.
Neřešila jsem, co všechno ještě musím udělat. Prostě jsem tam jen byla.
A víte, co se stalo?
Po půl hodině jsem měla najednou víc energie. Přestala jsem přemýšlet o tom, co musím. Vzala jsem telefon mladšímu synovi z ruky a začali jsme blbnout. Smáli jsme se, honili se, počítali, za jak dlouho oběhne kolečko. A já si to poprvé opravdu užívala.
Jak žít tady a teď?
- Zkuste zjistit, kde nejlépe vypnete hlavu. Je to procházka? Běh? Posilovna? Nebo třeba koně?
- Učte se vnímat realitu. Zvuky, pachy, obrazy. Když přijdou myšlenky na úkoly, jen se vraťte zpět k tomu, co vidíte kolem.
- Dejte tomu čas. Nečekejte, že to půjde hned. Začněte po minutách. Postupně to půjde samo.
- Snižte tlak, který si na sebe sami vytváříte. Čím míň musíte, tím víc můžete.
- Objevujte radost v maličkostech. Naučíte se smát i bezdůvodně.
Jednoduchý život není žádná věda
Tímhle tréninkem jsem se naučila, jaké to je mít v hlavě ticho. A čím víc se mi to daří, tím víc se směju.
Proč? Protože moje hlava už nevymýšlí tisíc scénářů, co se nikdy nestanou.
- Najednou mám víc energie.
- Víc toho zvládnu.
- A nejsem v neustálém tlaku, který jsem si sama vytvořila.
Kromě toho mi pomáhá terapie a koučink. Díky nim dokážu líp rozpoznat své emoce, potřeby a co mi dává energii.
A víte, co je na tom nejlepší?
Není to žádná raketová věda. Je to tak jednoduché, až se tomu teď musím smát.
Chcete se cítit podobně? Ráda vás tím provedu. Protože vy už to víte. Jen nevíte, že to víte.